V tomto článku se s vámi podělím o zážitky a postřehy ze třech konferencí, kterých jsem se na téma udržitelnosti zúčastnila v rámci dvou po sobě jdoucích červnových týdnů, konkrétně mezi 3. a 13. 6. 2024.
Každá byla zaměřená na trochu jiné zájmové skupiny (stakeholders) a z každé jsem si i já osobně odnesla něco jiného.
V rámci prvního týdne (3.–9.6.), což byl zároveň celorepublikový Týden pro klima, proběhla celotýdenní online DOBROudržitelná konference. Tu jsme se spolkem RespON, který jsem (tehdy jako dobrovolnickou skupinku v rámci neziskové organizace INEX-SDA) založila na jaře 2015, již popáté spoluorganizovali – spolu s Dobrovolnickou akademií, Rise and Shine a EduFórem. Tato konference byla zaměřená kromě udržitelnosti také na dobrovolnictví a probíhala zejména formou cca 30 předtočených krátkých (většinou kolem 20 min.) rozhovorů s různými hosty na témata konkrétních dnů (od udržitelné firmy či startupu po udržitelný domov). Pro mě osobně byla tato konference velmi intenzivní zejména v době příprav, ale i během daného týdne, kdy jsem moderovala hodinový livestream na téma Jak (se) vzdělávat o životním prostředí. Před konferencí jsem moderovala osm rozhovorů zejména na téma udržitelnosti se zajímavými hosty (z organizací jako jsou např. Fakta o klimatu, Hnutí Brontosaurus, PeopleComm, Tierra Verde či NaZemi) a jeden rozhovor byl natočen i se mnou a kolegou z RespON, Jirkou Zemanem, na téma Jak si vyrábět doma drogerii i kosmetiku bez chemie. Většina videí bude postupně dostupných na Youtube kanálu Dobrovolnické akademie ke zhlédnutí. Více informací o proběhlé konferenci je možné si přečíst také v tomto článku o konferenci.
Ve čtvtek téhož týdne, 6. 6., jsem byla na konferenci Sustainable Future 2024 / Innovations United na Pražském hradě, kde jsem byla s RespON stánkem na expozici. Tato konference se primárně zaměřuje na inovace a startupy, ale prezentující byli z různých oblastí a sektorů. Tématem letos bylo Jak bude svět vypadat pro region střední a východní Evropy v letech 2025/2026.
Vzhledem k tomu, že jsem byla na expozici, 15minutové prezentace ani debaty jsem bohužel neviděla. U této konference je specifické, že její komunikace včetně programu probíhala v anglickém jazyce a aktivně se jí zúčastnilo i několik zahraničních hostů. Pro mě osobně byly tedy nejpřínosnější diskuse v expozici, kdy se u našeho stánku zastavili kolemjdoucí (hosté či prezentující), kde si mohli zdarma vyrobit a odnést domů prací prášek do nádobky, kterou jsem přinesla na opětovné použití (vymyté nádoby a skleničky původně zejména od jídla). Cílem ukázek výroby drogerie či kosmetiky je snížení škodlivých chemikálií do přírody i na tělo a zároveň snížení obalů, které bychom koupili s daným produktem. Diskuse o snaze o udržitelnější život zejména v domácnosti byly velmi podnětné.
O týden později, ve čtvrtek 13. 6., jsem se zúčastnila Konference managementu udržitelnosti, kterou organizuje AMMUR (Asociace manažerek a manažerů udržitelnosit), jejímž jsem jedním ze zakládajících členů. Tato konference proběhla v centrále firmy Vodafone na Stodůlkách v Praze a zaměřila se nejen na firmy, ale také na obce a univerzity, zájmové skupiny byly tedy opět odlišné od předchozích dvou konferencí. Tématem byla zejména dekarbonizace na různých úrovních. Pro mě osobně bylo velkým přínosem to, že přednášející během dopoledne šli hodně do hloubky, neklouzali tedy pouze po povrchu, ale snažili se opravdu tzv. dotknout „jádra pudla“. Odpoledne bylo zaměřené na workhopy, ze kterých si každý účastník mohl vybrat dva dle svých preferencí.
Ráda bych posdílela příklady citátů, které mě v rámci dopoledních prezentací zaujaly: Petr Holub, vrchní ředitel sekce ochrany klimatu MŽP, mj. promítl část zprávy od IPCC (Mezivládního panelu pro změnu klimatu) a doplnil, že „my planetu předáme v horším stavu, otázka je, jak moc.“
Pavel Doucha, jednatel z firmy Doucha Šikola advokáti, s.r.o. zmínil několik věcí, které by mohly být pro hodně lidí užitečné, např. že ceny elektřiny se budou od července měnit každých 15 min., do té doby teď každou hodinu. Ohledně výroby elektřiny domácnostmi je dobrá zpráva, že: „Do 10,8 kW výkonu již nežádáme o připojení do soustavy, ale oznamujeme. Musíme jen splnit některé technické parametry.“ Zajímavé také je, že kdo dokáže spotřebovávat energii o víkendu, tak je možné, že mu za to i někdo bude platit (z důvodu nízké poptávky po elektřině) a že větrné elektrárny mohou požádat o podporu na operativu. Pavel Doucha také zmínil příklad ze zahraničí: „V Německu mají v zákoně, že výstavba OZE (obnovitelných zdrojů energie) je nad památkovou ochranou, takže památkáři musí hodně zdůvodňovat, proč nelze výstavbu povolit.“ Oproti tomu v ČR je právě památková ochrana jednou z častých příčin nepovolení výstavby OZE. Na druhé straně, uhelné zdroje chtějí finance od státu navíc, aby mohly pokračovat v ziskovém fungování – otázkou tedy na český stát je, zda chceme v budoucnu dát podporu sem (do fosilních zdrojů, které výrazně přispívají ke klimatické změně) či do zelených, čistších zdrojů. Podpora fosilních zdrojů, které by se již spíše měly naopak ukončovat, je prý vážně myšlený návrh.
Michal Bačovský z Městského úřadu Žďár nad Sázavou (odbor strategického rozvoje a investic) například popisoval, jak město potřebuje snížit spotřebu energií, ale má jen několik budov v rámci celého města přímo ve svém majetku, a pak síť věřejného osvětlení. Může také ještě ovlivnit své příspěvkové organizace, nicméně většina budov je v soukromém vlastnictví a není tedy přímo Městkým úřadem jednoduše ovlivnitelná.
Dobrý příklad z prostředí univerzit byl zastoupen Masarykovou univerzitou (detaily současného stavu i plánů včetně výstavby nové, zelenější, budovy prezentovala kvestorka Marta Valešová).
Mohlo by se zdát, že konferencí ohledně udržitelnosti se sešlo v rámci dvou týdnů příliš, nejspíše i kvůli tomu, že první z oněch dvou týdnů byl v ČR zároveň Týdnem pro klima. Nicméně jejich forma a zaměření byly natolik odlišné, že si dle mého všechny tři našly své posluchače a specifické publikum. Každý si z nich mohl odnést něco pro sebe užitečného, ať už z prezentací, debat nebo networkingu, který všechny tři také obsahovaly (online konference ve čtvrtek večer v Neobyčejné klubovně; konference na Pražském hradě např. v rámci expozice, kudy každý, kdo šel na prezentaci, musel projít; konference AMMUR o přestávkách a večer po hlavním programu). Ačkoli tyto tři konference měly všechny (bohužel nepodporujíce lokální diverzitu) networking v Praze, DOBROudržitelná konference byla online, tudíž dostupná odkudkoli.
Autorka: Markéta Svobodová
Zdroj: https://www.enviweb.cz/128435
Úvodní foto: Konference managementu udržitelnosti (AMMUR) – workshop ohledně nových výukových programů univerzit.